V pátek jsem byl poprvé ve včelách, natíral jsem plod a následně jsem prováděl fumigaci. Ale to co jsem našel v jednom včelstvu bylo docela překvapení, zabydlel se tam asi nejspíš rejsek a trochu tam udělal paseku ve třech plástech, ale včelám to očividně nevadilo. Ostatní plásty byly v pořádku a rozsah zaplodované plochy byl dalším překvapením.
Dnes jsem se zastavil u včel. A byl jsem překvapený a doslova šokovaný. Teplota se pohybovala okolo 8 stupňů celsia ve stínu, na sluníčku mohlo být tak 10-12 stupňů. Z nezateplených úlů postupně vyletovaly včely ale jen sporadicky, nedá se mluvit o proletu. Ale je fakt že některá byla letos venku. Ale co mně šokovalo, to že jsem viděl docela dost vos, které zaletovaly do česen a loupily. Nechápu to, protože v tuto dobu by měly přezimovávat pouze oplodněné matky a ne vosí dělnice.
Ukázka mojí "STODOLNÍ" dílny dokud je počasí tak je třeba toho ještě využít a řezat a řezat.
Několik fotek z podzimní činnosti:
Pro letošní zimní sezonu je vyprodán lesní med. Není důvod truchlit, med květový a smíšený nejsou o nic horší a zatím je ho dostatek.
Dnes dorazily peníze z dotací na technickou pomoc, vychází to něco okolo 40%. Já jsem naprosto spokojený, protože bez dotací bych se do takto velkých investic nepouštěl. Nejhorší je, že do poslední chvíle člověk neví,jestli při žádosti o dotace udělal vše dobře a peníze se mu vrátí.
Dnes přišel papír o poskytnutí dotace na racionalizaci kočování. Dostal jsem dotaci ve výši 50% vynaložených nákladů. V mém případě je to super zpráva protože jsem investoval do káry na převoz včel, která stála 68 650,- Kč.
Ještě čekám dotaci na medomet a refraktometr ta asi 50 % nebude ale i 30% bude dobrých
A tady je pár fotek jak kočuju:
Letos jsem si pořídil nové nástavky na příští sezónu vypadají dost dobře. Jsou zateplený ovčím rounem.
A tady už je pár fotek
Nedávno jsem nafotil tuto krásnou stavbu včelího díla zalítlého roje. Roj se usadil na neskutečném místě přístřešku malého sila, které je nepřetržitě v provozu. Prach a neustálé otřesy při naskladňování a vyskladňování jsou na denním pořádku a přesto se tu včely usadily druhým rokem na stejném místě. Ani jeden rok nevydržely do září (nevytvořily si dostatečné zásoby).
Při návratu ze Slováckých slavností jsme se zastavili u tradyčního výrobce medoviny pana Hromčíka v Nivnici. Pan Hromčík byl tak hodný že nás provedl svým provozem i když byla neděle odpoledne. Překvapila nás pohostinost p. Hromčíka i když nás bylo jenom šest a v jeho společenské místnosti kam se vejde 50 lidí jsme se skoro stratily.