Březová voda

Březová voda je 100% rostlinná voda. Je to vynikající produkt z břízy, která si přes svůj kořenový systém přefiltruje obyčejnou vodu, zbaví ji toxinů, pak ji obohatí organickými látkami (živinami), vitamíny a minerály a nakonec ji v listech nabudí sluneční energií. Nic lepšího živý organismus v tekuté formě přijmout nemůže. Nezatěžuje trávicí soustavu, právě naopak. Organické látky na sebe váží stopové prvky a spolu s nimi je pohotově dopraví do všech buněk našeho těla. Toto je skutečná výživa buněk a tkání našeho organismu. Kdo chce déle, lépe žit a vypadat, musí se přeorientovat na živou rostlinnou vodu.

Březová voda se získává jen na jaře, když stromy začínají po zimě ožívat. I proto je tak vzácná. Navíc moudří lidé během mnoha let zjistili, že tato voda má i omlazující účinky.

Upevňuje nervový systém, aktivuje látkovou výměnu, pomáhá při léčbě skorbutu, revma, nemoci ledvin, jater a trávicí soustavy, působí hlístopudně a protiskleroticky.

Obsahuje flavonové glykosidy (cca 2%), silice (cca 0,05 až 0,5%), pryskyřice, třísloviny (5 až 9%), vitamín C, karoteny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, betulalbin, olej, cukr a fytoncidy, hořčík, měď, draslík, železo, kyselinu jablečnou, éterické oleje, aromatické látky a další důležité živiny.

Březová míza – zdroj cukru

Dostupné prameny se převážně zmiňují o využití březové mízy u severských a pobaltských národů (a to včetně Slovanů). Přímé zmínky pro použití březové mízy pro středoevropské Slovany se mi sice nepovedlo najít, ovšem samotné využití břízy (při jarním olupu kůry) přímo vybízí ke sběru mízy a jejího dalšího zpracovaní.

Období vhodné pro sběr mízy: Jedná se ideálně o dobu, kdy jsou ještě chladné (mrazivé) noci a teplé dny a míza tedy intenzivně cirkuluje nahoru a dolů. Pokračujeme maximálně do doby kdy se nalévají listové pupeny (při vzniku listů s odběrem končíme). Období se liší podle geografického prostředí, ale obecně lze hovořit o druhé polovině března a o duben. V teplých zimách lze mízu odebírat již od počátku března.

Výběr stromu: Pro odběr vybíráme vzrostlejší stromy s průměrem nad 30cm (aby jim odběr příliš neuškodil). Odběr mízy provedeme z 1 až 3 míst (podle obvodu stromu,). Odběr provádíme vždy nějakých 130-150 cm nad zemí pomocí bodového vrtu (díra o průměru 1 cm a o hloubce 3,8 - 5,1 cm ) nebo V řezu. Řez musí být až na dřevo (či do dřeva), aby se narušily mízní kanálky v lýku. Vhodné je většinou umístit do (nebo pod) odběrný bod stékací zařízení (trychtýřek) vyústěný do sběrné nádoby. Pro odběr se mi osvědčilo také narušení kmene a nádobu postavit na zem. Trychtýřek lze nahradit i dřívky či zářezy, které nasměrují tok (skapávání) mízy do nádoby. Povrchový řez je nutné obden oživovat (cukr jej zanáší a tok mízy se zmenší).
Nezapomeňte po ukončení odběru uzavřít rány štěpařským voskem!
 

Při ročním odběru odebereme z jednoho stromu neškodně desítky litrů mízy (i tak odebereme odhadem jen 5-20 % objemu transportované mízy což nijak výrazně strom nepoškodí). Osobně odhaduji odběr na 1-2 litry denně po dobu 15 dnů (tedy odhadem do 50 l mízy). Osobně však doporučuji odběr menšího množství (koneckonců nejsme dnes existenčně závislí na březovém cukru).

Zpracování a produkty:

    ŠŤÁVA: Březová šťáva se uchovává v dřevěných bečkách lehce posypaná ječmenem. Když zrna vyklíčí, vytvoří se zelený povrch a šťáva získá zvláštní jemnou chuť, kterou lze „přikořenit“ mátou a jinými přísadami. Samotná šťáva je nasládlé chuti s vůní "přírody (jinak to nedokážu nazvat).

    KVAS: Nejjednodušší a nejprostší kvas získáme odstavením nádoby s mízou někam do chladna. Zde ji necháme podle potřeby kvasit. Délku kvašení jsem vždy hodnotil chutí a přesnou délku tedy neznám. v některých recepturách se objevuje přidáním pražených kůrek černého chleba čímž se má docílit vzniku hnědé kvašené březové šťávy - kvasu. Pro zlepšení chuti lze opět přidat ječmen, mátu či jiné „koření“.

    VÍNO: Původní receptura jistě zvyšovala obsah cukru na kvašení odparem vody. My si můžeme pomoci přidáním cukru (a ušetřit si práci i stromy). Tedy na 1 litr březové mízy svaříme s 20dkg cukru, procedíme a necháme zakvasit. Kvasinky dostaneme do mízy buď živou kulturou z chleba (kvásku), kvasnic (nebo ideálně z vína). Etanolové bakterie jsou všude a tedy i ve sbírané míze, ale je dobré kvasný proces podpořit. Kvašení trvá 4 týdny (místo bubláku můžete použít olejovou povrchovou vrstvu). Kdysi se „víno“ zřejmě pilo mladé, ale my si je budeme chtít (možná) uchovat – proto vykvašené víno dobře uzavřeme do čisté láhve a přidáme „koření“. Pevně uzavřeme (nejlépe voskem) a necháme 12 týdnů uležet. (pro chuť můžete před kvasícím procesem přidat na 1 litr březové kůry 2dl vína).

    SEKT: V mnoha textu se píše o březovém šampusu. Bohužel vždy bez receptů na výrobu. Osobně si myslím, že je tím myšleno mladé víno burčákového charakteru než skutečný sekt.

    SIRUP: Z pohledu OH je sirup ten nejzajímavější produkt (mít možnost počastovat hosty na OH akci OH březovým sirupem je frajeřina). Ovšem jedná se o nejnáročnější produkt na výrobu. Odhadem se na jeden litr sirupu spotřebuje 60-100l mízy (míza obsahuje cukru poměrně málo – oproti javorové míze která má okolo 1-6%). Pro naši potřebu se moc nestane, podpoříte cukernatost přidáním 20dkg cukru na litr. Chuť se tím příliš nezmění a vy máte více výsledného produktu na rozdávání.
    Při vaření mízy nezapomínejte pořádně míchat a odstraňovat vzniklou pěnu. Správný sirup má mít 66-67% cukernatost (lze to jednoduše zjistit tím, že při 66% cukernatosti dosáhne roztok při přivaření 104°C).
    Chuť březového sirupu je shodná s chutí javorového sirupu, což jistě není nijak překvapující.

    

Osobně jsem si vyzkoušel několik z možností březových produktů. Samotná šťáva je velmi lahodné sladké chuti a na pití při polních pracích je přímo ideální. Vysoce hodnotím mladý perlivý kvas, který chutí připomíná jemný burčák. Také víno není až tak špatné, ale vínu z hroznů nemůže konkurovat.

Tak i tak je jarní období velmi vhodné pro odebírání mízy nejen od břízy, ale i od našich druhů javorů.

zdroj : internet

Moje zkušenost zde