Včelařsky významné vrby
Úvod
Vrby skýtají včelám od časného jara nejen lehce stravitelný pyl, ale i nektar, a tím všestranně podporují jarní rozvoj včelstev. Doba rozkvětu vrb je modifikována každým rokem povětrnostními podmínkami, a tak vrby pravidelně rozkvétají v době, kdy příznivě ovlivní jarní rozvoj včelstev.

Jehnědy časněji kvetoucích vrb jsou chráněny stříbřitými chloupky podpůrných šupin květů a lépe odolávají mrazu, jinovatce i ledovce než jiné včasně kvetoucí dřeviny, např. líska. Různá doba květu druhů, forem a kříženců vrb prodlužuje období časné včelí pastvy a zvyšuje pravděpodobnost využití produkce pylu včelami i při proměnlivém počasí.

Později kvetoucí vrby vyplňují snůškovou mezeru pylu do rozkvětu ovocných stromů, se kterými kvetou současně naše stromové vrby. Včely sbírají vrbový pyl i v období, kdy mají k dispozici pyl jiných rostlin. Z toho důvodu má smysl vysazovat pro včely formu vrby trojmužné, kvetoucí celé léto.

Vývojově mladý rod vrby patří k nejbohatším rodům dřevin, na světě, má okolo 500 druhů. Četné druhy vykazují velikou variabilitu, u několika druhů je známo přes 100 přirozených variant. Vrby se mezi sebou velmi snadno kříží, což zmnohonásobuje četnost forem. K původním vrbám patří např. miniaturní vrba bylinná (Salix herbacea L.), vrba plazivá (Salix repens L.), která nepřesahuje výšku l m, dále četné keře různé velikosti, ale též mohutné stromy, např. vrba bílá (Salix alba L.), které dorůstají výšky i přes 25 m. Různotvárnost pěstovaných vrb je člověkem násobena vegetativním rozmnožováním vybraných forem a mutací, které by v přírodě v další generaci nepřežily.

Ekologická amplituda rodu Salix je široká. Areál vrb se rozkládá v Evropě, Asii a v Severní Americe. Sahá do velehor na hranici vegetace a za polární kruh, na druhé straně do tropických pralesů. Četné vrby snášejí zamokření půdy, některé druhy jsou přizpůsobeny dlouhodobým záplavám v lužních lesích, jiné rostou na bažinách, další na rašeliništích, ale jsou též vrby, které dobře rostou na vysýchavých stanovištích, některé dokonce na vátých píscích a v polopouštních oblastech. Bez nadsázky je možno říci, že není stanoviště, vhodného pro růst dřevin, na kterém by nemohl růst jeden nebo více druhů vrb, za předpokladu, že je splněn ekologický požadavek všech vrb, značné nároky na přímé oslunění.

Vrby patří k pionýrským dřevinám, které obsazují nově vytvořenou nebo uvolněnou půdu. Rychle lokalitu zakryjí, ale jsou v přirozeném procesu vytlačeny stinnými dřevinami, které se v jejich krytu uchytí, postupně je přerostou a zastíní.

Pokud nejsou vrby shora zastíněny, chovají se jako dřeviny s kratším věkem, tj. stáří keřů dosahuje 20—30 let, stáří stromů 60—80 let.
Vrby jsou odděleného pohlaví, pestíkové — samičí a prašníkové — samčí. Samičí jedinci produkují velké množství drobného semene. Při zachování správné agrotechniky lze ze semene vypěstovat poměrně snadno velký počet semenáčků, pochopitelně se zastoupením obou pohlaví. Většinu vrb lze dobře vegetativně množit zimními osními řízky, což umožňuje zachovat a v libovolném množství rozmnožit vybrané cenné formy pro nejrůznější účely. Má to mimořádný význam i pro šlechtění. Některé druhy vrb příbuzenstva jívy se takto obtížně množí, ale byly vypracovány způsoby jejich vegetativního rozmnožování. Schopnost zakořeňování se u kříženců vrb dědí většinou dominantně. Výhodně toho bylo využito při křížení jívy s dobře kořenícími druhy vrb.

Využití vrb
Výsadbou různých druhů vrb v blízkosti včelímu jsou včelaři schopni vlastními silami v omezeném rozsahu zlepšit ranou snůšku pylu i nektaru a dosáhnout tak přirozeného a účinného podnícení jarního rozvoje včelstev. Pouze rozsáhlé uplatnění včelařsky významných vrb pro jiné hospodářské účely může podstatně rozšířit pylovou včelí pastvu. Jen tak je možné rozšířit různé vrby v daleko větším měřítku za využití technických a finančních možností jiných organizací. Rozšíření včelí pastvy bude dalším přínosem těchto kultur.

Vrby se přirozeně vyskytují v naší krajině a jsou značně zastoupeny v takzvané rozptýlené vysoké zeleni. Bohužel, při necitlivém provádění hospodářských úprav krajiny, zcelování pozemků a úprav toků, byla vysoká zeleň v naší krajině často silně zredukována. Při plánované rekonstrukci krajiny mohou vrby přispět významným podílem mezi jinými dřevinami, protože jejich sadební materiál lze vypěstovat poměrně snadno a levně a protože v prvních letech velmi rychle rostou.

Vrby se v krajině uplatňují především v břehových porostech malých a velkých toků a nádrží, a to buď keřové druhy nebo i druhy stromové. Jsou vhodné pro zakládání různě vysokých ochranných pásů a živých iplotů ze stromových forem nebo keřů. Dále lze vrby využít pro založení zasakovacích pásů, které brání půdní erozi a pomáhají přeměnit povrchový odtok vody v zemní.
Keřovými vrbami lze využít ve formě remízků vlhké až mokré pozemky, které dosud leží ladem. Stromové vrby se mohou pěstovat pro rychlou produkci dřeva na zamokřených půdách v lužních lesích, kde jiné dřeviny nemohou růst. Vhodných stanovišť pro pěstování porostů stromových vrb je v našich lesích poměrně málo ve srovnání s jinými hospodářskými dřevinami. Z hlediska produkce dřeva jsou proto vrby v našich podmínkách méně významné, ale možnosti jejich pěstování jsou využity jen v malém měřítku.

Včelařský význam mají vrbové porosty na Žitném ostrově a na jižní Moravě. Obmýtní doba stromových vrb je 30 let. Vrbové dřevo je v silných dimenzích využitelné na dýhy v nábytkářství, slabší dimenze jsou vhodné pro průmysl celulózy a papíru a na výrobu dřevotřískových desek. Novým aspektem využití vrbových kultur je každoroční těžba nadzemní biomasy, která se v rozdrcené formě může uplatnit jako palivo.
Na lesní paseky, případně spáleniště, nastupují v přirozené sukcesi hlavně vrby z příbuzenstva jívy. Plní důležitou biologickou funkci přípravných dřevin a přežívají v mladých kulturách, jsou postupně porostem cílových dřevin vytlačovány. Mechanické vykácení všech exemplářů vrb nepřispívá ke zlepšení lesního prostředí a samozřejmě silně omezuje včelí pylovou pastvu. Pomístně ponechání těchto vrb v kulturách je prospěšné vývinu kultury cílové dřeviny a na okrajích porostů mohou vrby růst i několik desítek let.

V bezlesé krajině se pro myslivecké účely zakládají remízky, kde je opět vhodné využít vrby, protože rychle obsadí lokalitu, jsou beztrnné, pro zvěř poskytují vhodnou potravu a přispějí k rozšíření biocenózy v zemědělsky převážně využívané krajině. V blízkosti větších měst se začaly zakládat plantáže selektovaných klonů vrb, které slouží k získání ozdobného proutí „kočiček". Pro včely mají tyto plantáže dvojí užitek. Jednak zůstane na plantáži vždy dostatek malých větévek s jehnědami, které nejsou vhodné na řez, jednak nejsou tak intenzívně ničeny vrby na původních lokalitách, kde se „kočičky" dosud často vandalským způsobem získávají.

Speciální druhy a klony vrb se pěstují v prutnících k získání proutí pro košíkářské účely. Tyto vrby jsou většinou těženy před rozkvětem, jen v některých případech se těží v době květu, kdy jsou v míze a vhodné na loupání.

Z uvedených příkladů velmi různorodého uplatnění vrb je patrno, že současným použitím sortimentu vrb vhodného pro včelařské účely lze rozšířit vrby na poměrně rozsáhlých plochách v krajině a podstatně tak ovlivnit včelí pylovou a z části i nektarovou pastvu.

Selekce pro včelařské účely

Pro včelařské účely byly dosud vysazovány vrby většinou bez hlubších znalostí druhů, odrůd i klonů a jejich pěstebních požadavků. Stávalo se tak často, že byly stromové vrby nebo veliké keře vysazeny na prostorově omezených místech, kde nemohly splnit očekávaný účel, a bylo je nutno často odstranit dříve, než začaly kvést.

Neznalost stanovištních a pěstebních požadavků vedla často k nezdaru vrbových kultur. Množení vrb se dělo většinou nárazově, nahodile a často nekvalifikovaně, protože žádné okrasné školky pro kolísavou a malou poptávku dosud nepřevzaly pěstování bohatšího sortimentu včelařských vrb.
Neúspěchy rozšiřování včelařskýcn vrb se neustále opakovaly.

Aby tento bezvýchodný kruh byl přerušen, navázali užší spolupráci Český svaz včelařů, Výzkumný ústav včelařský v Dole a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti — stanice v Uherském Hradišti.

Ve výzkumné stanici se řešila problematika vrb z různých hledisek a v různém rozsahu od r. 1945, takže práce s tímto rodem má zde již dlouholetou tradici. Byl zde shromážděn bohatý sortiment vrb, který v dneší době činí téměř 600 položek.

Selekce vrb pro účely včelařské byla z popudu Českého svazu včelařů řešena od r. 1969. V první etapě ukončené v r. 1975 byl podle požadavků Českého svazu včelařů vybrán sortiment třinácti klonů vrb, které by měly být včelaři především pěstovány.

Při selekci se pracovníci zaměřili vedle zdravotního stavu a rezistence vůči chorobám na maximální produkci pylu a na pěstební kritéria, jako je snadné množení zimními osními řízky, větší keře až malé stromy, se zohledněním časné a dále postupné doby kvetení.

Snahou bylo vytvořit z vybraných klonů souvislou „linku" produkující vrbový pyl hlavně do období květu ovocných stromů a též v letním období. Ke 12 vybraným klonům byl zařazen l klon jívy, (který nelze přímo množit zimními osními řízky, ale pro jeho mimořádné kvality se vyplatí jeho množení roubováním na řízky dobře kořenících vrb.

Sortiment všech 13 vybraných klonů roste dobře na vodou uspokojivě zásobených lokalitách, s hlubší půdou, od nížin do podhorského pásma. Z těchto vrb by měly být zakládány účelové kultury v nejbližším okolí včelínů, při poměrně malém nároku na prostor.

Zde předkládám vybrané klony vrb seřazené podle doby květu :
  název český                                               latinský                               klon
vrba egyptská                                         S. medemii Boiss.                          S-012
vrba lýkovcová                                        S. daphnoides Vili.                         S-021
vrba lýkovcová                                        S.  daphnoides Vili                         S-161
vrba jíva                                                 S. caprea L.                                   S-026
vrba Smithova                                         S. x smithiana Willd                        S-008
vrba mechovitá                                        S. muscina Dode                            S-082
kříženec jívy a vrby mechovité                  S. caprea L. x S. musica Dode         S-171
kříženec vrby egyptské                             S. medemii Boiss. x wind                S-037
vrba pestrá                                              S. x dichroa Doll                            S-224
kříženec vrby popelavé a nachové             S. x pontederana Willd                    S-173
vrba trojmužná stálekvetoucí                     S. triandra L. .Semperflorens'          S-430
vrba černající                                           S. nigricans Sm.                             S-177
vrba lesklá                                               S. lucida Mtihl                                 S-175

Nabídka VRBOVNA Vlachovo Březí

S – 008 vrba Smithova (SALIX smithiana)
Výsadba: nad 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 6m, strom do 10m, koruna kruhovitá, oválná, hustota řídká
Doba květu: druhá polovina března až první polovina dubna
Ohrožení zvěří: silné
Druh výsadeb: účelově včelařské, břehové porosty, okraje lesů, louky, řediny, vysýchavé svahy, výsypky, větrolamy, živé ploty, košíkářské
Účely: včelařské, ozdobné proutí, kočičky

S – 010 vrba Erdingerova (SALIX erdingeri)
Výsadba: nad 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 6m, koruna oválná, hustota řídká
Doba květu: druhá polovina března
Ohrožení zvěří: silné
Druh výsadeb: účelově včelařské, břehové porosty, okraje lesů, louky, řediny, vysýchavé svahy, výsypky, větrolamy, živé ploty
Účely: včelařské, ozdobné proutí, kočičky

S – 012 vrba egyptská (SALIX medemii)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba je výrazně světlomilná
Výška: keř do 6m, koruna oválná, hustota řídká
Doba květu: druhá polovina března
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: vysýchavé svahy, výsypky, větrolamy, živé ploty
Účely: včelařské, ozdobné proutí, kočičky

S – 021 vrba lýkovcová (SALIX daphnoides)
Výsadba: nad 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba je výrazně světlomilná
Výška: 10 – 15 m, koruna kulovitá, řídká
Doba květu: druhá polovina března
Ohrožení zvěří: silné
Druh výsadeb: břehové porosty, okraje lesů, vysýchavé svahy, živé ploty
Účely: včelařské, košíkářské, ozdobné proutí, kočičky

S – 082 vrba mechovitá (SALIX muscina)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba je výrazně světlomilná
Výška: keř do 6m, koruna kulovitá, oválná, hustá
Doba květu: druhá polovina března až první polovina dubna
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: vysýchavé svahy, výsypky, větrolamy, živé ploty
Účely: včelařské, košíkářské, ozdobné proutí, kočičky

S – 173 kříženec vrby popelavé a nachové (SALIX pontederana)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: zamokřelé, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 6 m, koruna kulovitá, oválná, řídká
Doba květu: celý duben
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: břehové porosty, okraje lesů, louky, mokřiny, živé ploty
Účely: včelařské

S – 177 vrba černající (SALIX nigricans)
Výsadba: nad 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky, rašeliniště
Půdní vlhkost: svěží, zamokřelé, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř 3 - 6m, koruna rozkladitá, kulovitá, hustá
Doba květu: druhá polovina dubna až první polovina května
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: břehové porosty, okraje lesů, mokřiny, louky, živé ploty
Účely: včelařské

S – 181 vrba Hookerova (SALIX hookeriana)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: zamokřená, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 2m, koruna plazivá, rozkladitá, řídká
Doba květu: duben
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: břehové porosty, mokřiny, louky, živé ploty
Účely:

S – 391 vrba křehká (SALIX fragilis)
Výsadba: nad 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: zamokřené, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: strom do 15m, koruna rozkladitá, řídká
Doba květu: druhá polovina dubna až první polovina května
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: břehové porosty, okraje lesů, řediny, mokřiny, louky
Účely: včelařské, košíkářské

S 393 – vrba apeninská (SALIX apennina)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba je výrazně světlomilná
Výška: keř do 3 - 6m, koruna oválná, pyramidální, hustá
Doba květu: první polovina dubna
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: břehové porosty, vysýchavé svahy, větrolamy, živé ploty, váté písky
Účely: včelařské

S 430 – vrba trojmužná (SALIX triandra)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: zamokřené, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 3 - 6m, koruna oválná, řídká
Doba květu: poprvé - druhá polovina dubna až první polovina května, podruhé – červen až září
Ohrožení zvěří: silné
Druh výsadeb: břehové porosty, okraje lesů, louky, mokřiny, řediny, větrolamy, živé ploty
Účely: včelařské, ozdobné proutí, kočičky

S 431 – vrba sachalinská (SALIX sachalinensis f. ligulata)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: zamokřené, svěží, vrba je výrazně světlomilná
Výška: keř do 2 m, koruna plazivá, rozkladitá, řídká
Doba květu: první polovina dubna
Ohrožení zvěří: silné
Druh výsadeb: břehové porosty, zrašeninělé plochy
Účely: ozdobné proutí, kočičky

S 508 – vrba jíva x vrba mechovitá (SALIX caprea x SALIX muscina)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité, štěrkopísky
Půdní vlhkost: vysychavé, svěží, vrba snáší slabé boční zastínění
Výška: keř do 3 m, koruna kulovitá, hustá
Doba květu: druhá polovina března až první polovina dubna
Ohrožení zvěří: slabé
Druh výsadeb: okraje lesů, louky, řediny, vysýchavé plochy, výsypky, živé ploty
Účely: včelařské, ozdobné proutí, kočičky

S 102 – vrba košařská (SALIX viminalis)
Výsadba: 0 – 500 m nadmořské výšky
Půdní složení: jílovité, hlinité
Půdní vlhkost: zamokřené, svěží, vrba snáší

Technologie pěstování vrby

Vrbu lze rozmnožovat dvojím způsobem. Generativním způsobem a vegetativním způsobem. Přesto je celkově nejvíce používáno k samotnému pěstování rozmnožování pomocí vegetativní části - prutem.

-K pěstování vrby se hodí pozemky v nížinách, které nepřicházejí v úvahu pro pěstování jiných plodin. Nejlépe na půdách hlinitých a hlinitopísčitých, které jsou i v létě dostatečně vlhké. Nesmí to však být pozemek zamokřený s vysokým stavem spodní vody, protože kořeny nesmí být stále ve vodě, musí mít k nim přístup vzduch. Příliš vlhké stanoviště se musí proto alespoň jednoduše odvodnit prokopanými příkopy. Vrba se ovšem může sázet i na jiných pozemcích, nevhodné jsou hlavně prudké svahy. Dáváme si také pozor na pozemky přehnojené splavením hnojiv z okolí. Proutí pak vyroste dlouhé, ale také silné a nedá se použít ke zhotovování menších košíků.
Pěstování zejména pomocí řízků
Podzimní příprava půdy
-Lze použít zeleného hnojení pomocí vikvovitých rostlin, které dobře poutají vzdušný dusík. Dále lze pohnojit pozemek chlévskou mrvou v dávce 40 t na ha. Uplatníme hlubokou orbu a dbáme na dobře zaklopené brázdy. Orbou se na povrch dostanou vajíčka škůdců, choroboplodné zárodky atd., které částečně zničí mráz. Na jaře se působením slunečních paprsků struktura hrubých brázd změní na drobtovitou.
Jarní příprava půdy
-Na jaře začínáme hned po oschnutí vrchní vrstvy půdy. Pozemek se převláčí na koso přes hřebeny brázd, potom se smykuje, aby se plocha pozemku co nejvíce srovnala. Půda musí být dobře propracovaná do hloubky 20 cm, aby se snadno zatloukaly řízky - vrbové sázenky. Včasnou přípravou půdy na jaře zajistíme pro budoucí prutník dostatek vláhy během vegetace. Musíme si uvědomit, že zakládáme prutník na několik let. Pokud možno, vyhýbáme se orbě na jaře, protože se ztrácí zimní vláha, půda dostatečně neslehne a vrbové řízky v ní pak vysychají a po slehnutí jsou obnažené, vytažené babky.
Příprava vrbových řízků
-Má-li prutník dávat dobrý výnos, musí být sadbový materiál zdravý. Řízky řežeme z proutí sklizeného v době vegetačního klidu (prosinec - únor). Proutí vybíráme podle odrůdy, kterou chceme pěstovat, a podle barvy charakteristické pro zvolený druh vrb (uvedeno níže). K vegetativnímu rozmnožování nevybíráme materiál rozvětvený. Vytříděný materiál ukládáme v chladnu, nejlépe v suchém sklepě, kolně apod. Zabraňuje vysychání proutí.
Stříhání řízků
-Vrbové řízky stříháme co nejtěsněji před výsadbou, aby nevysychaly. Tlustou spodní část odstřihneme a ze střední části nastříháme řízky 20-25 cm dlouhé 1 cm nad vrchním očkem. Kratší řízky používáme v mokrých půdách, delší řízky 25 cm dáváme do půd sušších. Před výsadbou je uložíme na stojato do chladna a sucha spodní částí do písku nebo zeminy, aby nevysychaly.
Výsadba prutníku
-Pro výsadbu prutníku je důležitý spon. Řídíme se bonitou půdy. V dobrých půdách sázíme hustěji, v horších půdách nebo ve špatných půdách volíme spon řidší. Uvažujeme i růstové vlastnosti vrb. Bujně rostoucí vrby (konopina, mandlovka) sázíme do sponu 60 x 10 cm, středně bujné (americká, rakytníkolistá) sázíme do sponu 60 x 12 cm a slabě rostoucí vrby (rakovice, červená) do sponu 60 x 5 cm a více. Vzdálenost řádků volíme 50-60 cm pro snadnější kultivaci strojem. Při hustém sponu se proutí nevětví, vyrůstá štíhlé a rovné a naopak. Při výsadbě prutníku je nutno počítat s úhynem sazenic 15% a vznikem mezer v řádcích.
Doba výsadby  prutníku
-Nejvhodnější je časné jako, při pozdější výsadbě bývají řízky dosti narašené. Když se z oček řízku již vytvoří větvičky a po délce řízků vyrůstají kořínky, které se při výsadbě ulamují, vrbové sazenice je oslabena a pomalu se rozvíjí. Teplé jarní větry způsobují vysychání řízků. Proto sázíme do kypré, dobře zpracované půdy, jen částečně oschlé. Prutník se dá vysazovat i na podzim, a to v případě, když pozemek na jaře bývá zaplavován vodou a výsadba prutníku by byla pozdní. Při podzimní výsadbě prutníku je nebezpečí nadzvednutí řízků mrazem, proto zatloukáme hlouběji do země.
Sázení
-Vlastní sázení je za kovovými bodci, kde jeden pracovník dělá vpichy do půdy a druhý pracovník do připravených otvorů ihned sází řízky očky nahoru, než se sesype půda. Tento způsob je nejšetrnější a nejkvalitnější s malým úhynem sazenic. Na dobré výsadbě, přípravě pozemku a sadby před výsadbou velmi záleží, protože prutník je zakládán na 15 a více let. Existují také další způsoby výsadby, ale jsou málo šetrné a tudíž nevyužívané.
Ošetřování prutníku během vegetace v prvním roce
-Jakmile jsou znát řádky, plečkujeme. ©ířku nožů plečky seřídíme tak, aby nepoškodila vrbové sazenice. Díky nebezpečí v podobě plevelů ošetřujeme prutník nejen v prvním roce vegetace, ale i v dalších letech. Plečkujeme nejméně 2-3 x během vegetace. Udržujeme bezplevelnost až těsně u rostlin. Již prvý rok vyženou sazenice pruty, ale ty ještě nejsou vhodné k pletení. Musí se však sklidit - v prvém roce ostříhat (v zimě). Proutí se stříhá a od druhého roku řeže až u země, kde vznikne pahýl - babka, která každý rok znovu obroste.

Hnojení:
-V době vegetace proutí odčerpává značnou část živin, které jsme před výsadbou dodali. Jestliže prutník není přihnojován pravidelně, velmi rychle slábne, proutí nevyzrává a je lámavé,  i když doroste do obvyklé délky. Proutí přihnojujeme nejméně jednou za dva roky. Jednou za 3-4 roky vápníme, snižujeme kyselost půdy a podporujeme bakteriální činnost. Fosfor a draslík působí příznivě na vyzrávání pletiv. Dostatek těchto živin zajiš»uje kvalitu proutí. Nadbytek dusíku naopak způsobuje sice rychlý a velký růst proutí, ale to je celkově nevyzrálé,. Dusíkem se nemusí šetřit v přestárlém prutníku. Prutník přihnojujeme časně z jara po sklizni nebo na podzim. Lze hnojit chlévskou mrvou v dávce 30-40 kg na ha. Chlévská mrva musí být dobře proleželá a musí se dostatečně zapravit do půdy, aby se dobře rozkládala a působila na kořeny rostlin.